Už je to dávno, co jsem převzala odpovědnost svého těla do svých rukou. Doktoři jsou sice machři, ale já si radši zacvičím, abych k nim nemusela. Je to docela jednoduchý systém. Když jsem se naučila vnímat signály svého těla, už jsem věděla, jaký cvik či ásanu potřebuji zařadit do své praxe a mohla se tak vyhnout dalším zdlouhavým vyšetřením, rehabilitacím a případným lékům.
Prošla jsem si spoustou rehabilitačních procedur a cvičení, takže mi to nechybí. Mé tělo si ponechalo z autohavárie několik stop, které se jednou za čas ozvou, aby na něco upozornily nebo mě zastavily. Je to způsob, jak se mnou komunikuje mé tělo a duše. Pokaždé, když zapomenu na sebe, na své vnitřní potřeby a nechám se strhnout vnějšími vlivy ke stresu nebo ukvapeným činům, dostanu to prostřednictvím svého těla jako bumerang nazpět.
To však neznamená, že odmítám lékařskou péči. Jen tam nechodím proto, aby se mnou něco udělali. Beru na vědomí, že doktor se dokáže podívat do anatomie mého těla lépe než já. Obdivuji jejich znalosti v tomto oboru a to je pro mě vodítko. Když mi doktor zjistí, že mám jen zablokovaná sička, soustředím se na jejich odblokování cvičením a masáží a nemusím se bát, že mám třeba další vyhřezlou plotýnku.
Jóga je obrovským pomocníkem v komunikaci s tělem. Dokáže opravdu divy. Dokonce paní doktorka na neurologii mi to potvrdila, když viděla, jak se mé tělo postupem času spravovalo. Zpočátku byla nedůvěřivá, ale výsledky jsou důkazem. Uznala, že díky józe, kterou cvičím pozorně a vědomě, se mé tělo dostalo do skvělé kondice. Chtělo to však hodně trpělivosti. Jeden rok jsem trpěla bolestmi nepřetržitě a celý ten rok jsem poctivě praktikovala jógu, přidala jsem i cviky Ludmily Mojžíšové na páteř a pravidelně cvičila každý den aspoň hodinu. Až po tom roce začaly bolesti výrazně ustupovat a dnes jsou jen výjimečně.
Obecně mezi doktory stále převládá utkvělá představa, že si při cvičení jógy natahujeme šlachy a vazy a zkoušíme samé krkolomné pozice. Já jsem ještě navíc lehce hypermobilní, takže nešetrné protahování může být pro mé vazy a klouby další kámen úrazu. Jedna rehabilitační doktorka mi dokonce jógu důrazně nedoporučila. Rozumím jí. Kdybych se sama nenaučila principům zdravého pohybu, jistě bych si mohla nesprávným cvičením ublížit.
Prostě nic se nemá přehánět. Ani mi nevadí, že nestojím půl hodiny na hlavě a nečtu si u toho ranní noviny. Když citlivě navnímám své tělo, samo mi napovídá jaké pohyby a v jakém rozsahu mu udělají dobře. A většinou jsou to opravdu jednoduché pozice, které se cvičí jemně a bez použití velké síly. Jistěže mi dlouholetá zkušenost je ku prospěchu, ale nemusím se stát guru, abych věděla, že když se protáhnu jako kočka, ucítím uvolnění po celé páteři. Nemám na břiše pekáč buchet a do pozice škorpióna se nikdy nedostanu, ale jsem lektorka jógy a dokážu pomoct lidem a ulevit od jejich bolestí zad, navézt je do vlastního nitra a naučit se brát sebe i jógu s lehkostí a nadhledem.